|
Východiskem je Randa, jedna vesnička před Täschem (lze i přímo z Täsche, kde je oficiálních neplacených parkovišť více hned za vjezdem do obce). Neplacené parkování se dá najít, v našem případě jsme parkovali kousek od rozcestníku na Weisshornhütte pod hlavní silnicí. I místo na přespání do rána jsme našli docela kultivované – před rozcestníkem doleva cca 200m. Jinak je u hlavní silnice cca 2 km před Randou malé docela pěkné odpočívadlo se stoly, kde se dá na chvíli zůstat taky. Nocleh se snídaní na Weisshornhütte (cca 5 hodin pohodovým tempem z Randy) stojí s AV tuším cca 25 FR, matrazenlager tam mají dokonce i s povlečenými peřinami. Bivakovat se dá cca 300 hm nad chatou na úpatí ledovce. Voda na chatě i na ledovci není problém.
Na Weisshorn jsme vyráželi cca ve tři, což je zřejmě dost brzy a špatně se hledá cesta (byť jsme se den předem byli podívat na ledovec a měli jsme celkem jasno). Trasy se různí, tady je asi nejlepší: http://www.sirdar.de/Tourenbuch/over200/270.html (my jsme nastupovali až z ledovce, traverzovali jsme pak málo a dali si ještě za tmy prima lezeckou vložku). Klíčové je pak zvolit LEVÝ nevýrazný kuloár vedoucí k früshtuckplatzu (na odkazu výše dobře patrné). My chybně zvolili výrazný pravý, ve kterém je to pak opravdu romantika.. Na frühstuckplatzu se nám zhoršilo počasí takovým způsobem, že během 3 hodin napadlo 15 cm sněhu, viditelnost téměř nula (to jsem nefotil :o), navíc se slušným větrem i teplotou. Výsledkem bylo, že jsme netrefili ani sestup a byli překvapení, jak se ve stěně dá slušně zabloudit. Uvažovali jsme pak i o sestupu po ledovci pod Schalihornem, ale nahoře se pod novým sněhem uvolnili nějaké starší desky a laviny skoro himálajských rozměrů nás docela odradili. Takže jsme si ve finále ještě střihli bivak.
Obecně jsme s ohledem na nejistou předpověď túru trochu podcenili, hlavně tedy tím, že jsme neměli dvojčata, ale jen jednoduché lano – což nám při bloudění stěnou moc nepomohlo. Tak to jen drobné doporučení - pokud není zrovna na 100% azuro a fronta gajdů vpředu, pak ta malá zátěž navíc rozhodně stojí za to. My byli letos nahoře první, tak to orientačně bylo docela zajímavé.
Nějaká ta fotodokumentace i s popisky je TADY
|
|
